Volba prezidenta

Jsem opravdu velkým zastáncem demokracie. Ne proto, že by byla tak úžasná, ale spíše proto, že místo ní vždycky přichází totalita. Často se mi ale zdá, že se naši politici rozhodli udělat mi tu obranu pořádně těžkou. Například teď, když schválili ústavní zákon o přímé volbě prezidenta.

Je už skoro jedno, proč se tak stalo, když ani jedna z rozhodujících politických stran přímou volbu vůbec nechtěla. Prostě se zdálo v určité chvíli výhodné po ní volat…a pak už se z toho nedalo rozumně ustoupit.

Protože nemáme systém výkonné moci postavený na prezidentovi, je jeho přímá volba technicky úplný nesmysl. Ale nesmysl, který může na Hrad vyslat i dost podivné individuum.

Takový nezávislý kandidát nejprve musí získat 50 000 podpisů skutečně existujících občanů, kteří jej podporují. To není snadné. A bez týmu spolupracovníků, které ale musí někdo platit, je to dokonce zcela nemožné. Potom bude potřebovat peníze na kampaň. Aby kandidáta vůbec bylo vidět a měl tak nějakou šanci na zvolení, musí investovat do reklamy nejméně 50 milionů korun. Znáte hodně lidí, kteří jsou ochotni jen tak vyhodit takové peníze a nic za to nechtít?

Potom se můžeme těšit na populismus nejhrubšího zrna: aby našeho kandidáta volili občané, musí kritizovat vládu, ať už bude dělat cokoli. Kdo kritizuje, je oblíbený. Prezident nemá žádnou výkonnou moc, přesto lze očekávat kampaň se sliby velkých hloupostí. Ještě pořád mě straší krajské volby, jež s poplatky u lékaře nemají věcně vůbec nic společného, ale 14:0 v nich vyhráli sociální demokraté, kteří slibovali, že je zruší. Všimli si jejich voliči alespoň dnes, že jim nikdo poplatky nezrušil, ani se neomluvil, že jim lhal? Nevšimli. A se stejnou moudrostí teď budou volit prezidenta.

Ještě že od něj nehrozí, kromě trochy mezinárodní ostudy, snad žádná velká škoda.